Ostravský Journal

27.02.2015 15:03

V lékárnách to neseženete! Z účinné nanotechnologie totiž EU udělala tabu! Stojí za tím lobby farmaceutických firem s antibiotiky?

 

Léčí cíleně a bez vedlejších účinků. Svým dezinfekčním účinkem pomáhá při zahlenění, rýmě, kašli, lupence, průjmech, ekzémech, bolestech v krku, zklidní podrážděnou pokožku a ničí plísně. Používá se i ve veterinární praxi, zabírá i na nemoci rostlin. Řeč je o stříbru, přesněji řečeno o jeho koloidní formě. V podobě nanotechnologie je stříbro známé od roku 1930. V roce 2010 přišel zlom. EU plošně zakázala koloidní stříbro deklarovat pro vnitřní užití.

Pana Ing. Petra Švandy z firmy Antibakterin jsme se v souvislosti s tímto tématem zeptali na pár otázek.

Jak dlouho jsou známé účinky koloidního stříbra?

První zmínky o antimikrobiálních účincích stříbra pochází už od staroindických mudrců, tedy z doby  2-3 tisíce let před naším letopočtem. K většímu využití došlo až v období starověkého Říma, takže zhruba 700 let před Kristem. Tenkrát patriciové uchovávali jídlo a nápoje ve stříbrných nádobách, aby se nezkazily. Tento zvyk přetrval v určité podobě až do doby zcela nedávné, kdy ještě moje babička házela do mléka, aby se nekazilo, stříbrnou minci. Aplikace koloidního stříbra jako léku v oficiální medicíně se datuje od roku 1933, kde fungovalo až do vynálezu a rozšíření sulfonamidů a následně penicilinu.

Antibiotika jsou skvělý byznys farmaceutických firem. Na koloidním stříbru by neměly farmaceutické firmy žádné zisky. Myslíte si, že i zde stojí jejich zájem nad zájem obyčejných lidí?

Žádný přímý důkaz o vlivu farmaceutických firem nemáme, ale je nepochybné, že tento vliv zde existuje. Zákazy podobného typu se totiž netýkají pouze koloidního stříbra, ale i bylinek, čajů, dokonce některé drogy mají úžasné léčivé účinky. Například konopnou mast zatím žádná farmaceutická firma ničím nenahradila.

Můžete našim čtenářům přiblížit léčebné vlastnosti koloidního stříbra?

Koloidní stříbro působí takzvaně oligodynamicky. To zní učeně, ale v podstatě to znamená schopnost některých kovů ve velmi malých koncentracích zabíjet nebo zastavit růst a rozmnožování mikroorganizmů. Netýká se to pouze stříbra ale i mědi, zinku a zlata. Přičemž stříbro a zlato vykazují nižší toxicitu pro vyšší formy živočichů, ale stříbro je levnější a má jednodušší výrobu. Kov na mikroorganizmus působí hned na několika „frontách“. Jednak urychluje dozrávání některých buněk imunitního systému, čímž je tento rychleji zaktivován. Ionty stříbra jsou silně reaktivní a v buňce se slučují s některými stavebními prvky. Tím je pozměněna funkce organel buňky a dochází k jejímu úmrtí. Stejným způsobem stříbro působí i na funkční a strukturální proteiny buňky i na enzymy. Zvlášť enzymy jsou pro buňku životně důležité. Dopravují živiny a kyslík do buňky a ven zase odpadní látky. Když je tato funkce narušena navázaným kovem, buňka vyhladoví nebo se udusí. Stříbro narušuje buněčnou stěnu a působí i na nukleové kyseliny. Když to zjednoduším, jednobuněčný organizmus, který se potká s ionty stříbra, nemá šanci toto setkání přežít. Proto je téměř nemožné, aby si proti stříbru vypěstoval odolnost. Zajímavé je, že čím je organizmus složitější, tím méně je pro něj stříbro toxické. Jednotlivé životní funkce jsou totiž rozptýleny do více buněk a stříbro nemůže uplatnit svůj útok na všech frontách. Koloidní stříbro je tedy účinné na všechny nemoci, jejichž původcem je jednobuněčný mikroorganizmus. Podmínku je pouze to, že částice stříbra musí mít menší velikost, než patogen, proti kterému bojuje. Jinak do něj nemůže proniknout.

Každý výrobce koloidního stříbra si své know-how výroby chrání. Zajisté platí, že je stříbro více rozptýleno v roztoku, tím je vyšší kvalita i účinnost. Můžete nás trochu uvést do této alchymie? Je to finančně nákladná výroba?

Běžné koloidní stříbro si může vyrobit téměř každý. Na trhu existuje mnoho domácích generátorů koloidního stříbra. V tom problém není a výroba není ani zvlášť finančně nákladná. Pokud uživatel takového přístroje dodrží všechna doporučení výrobce, dokáže si většinou vyrobit koloidní stříbro, které bude fungovat na většinu bakterií, kožní problémy, atd. Bohužel, a to chci zdůraznit, některé domácí generátory používají příliš vysoký proud a takové stříbro potom v žádném případě není vhodné pro vnitřní použití. Know-how výrobců se týká většinou toho, aby produkt byl stabilní v čase a toho, jak dosáhnout co nejmenší částice. Nejde o to, že by byly více rozptýlené, ale o to, že je jich víc, jsou účinnější a méně zatěžují organizmus. Jak jsem již zmínil, částice musí být menší, než patogen, takže pouze částice s rozměry pod 10 nm jsou schopny bojovat i s viry. Další výhoda je v počtu. Například do jednoho miligramu stříbra se vejde 1 000x víc částic s rozměrem  4nm, oproti částicím s rozměrem 40nm –  to znamená  1 000x větší účinnost. V neposlední řadě je zátěž našeho organizmu. Zatímco částici o rozměru 1 000nm organizmus vstřebává řádově měsíc, 100 nm dny, 10 nm hodiny, 1 nm pouhé minuty. Podle toho pak vypadá i zátěž ledvin. Menší částice vycházejí z těla mnohem snáz. Každou novou várku našeho vyrobeného KS „colloidal silver dispersion“ zasíláme na rozbor do hygienické laboratoře pobočky Zdravotního ústavu, odkud pak dostaneme výsledný protokol.

Snímek z elektronového mikroskopu ukazuje naše nanočástice stříbra zachycené na použitém filtru:

AgTDE_006

 

Pociťuje Vaše firma, že se koloidní stříbro stává v ČR a celkově i v EU tabuizované téma?

Ano, pociťujeme to dost výrazně. Čelili jsme již dvěma obviněním. Původně naše webové stránky obsahovaly všechny dostupné informace o koloidním stříbru, aby si každý mohl sám udělat svůj názor. Fungovala tam i jakási poradna, kde si lidé vzájemně sdělovali své zkušenosti s koloidním stříbrem. Ta byla hodně využívána. Potom přišlo udání, že propagujeme neschválené léčivo. Těžko říct, zda to bylo od farmaceutické firmy, nebo od konkurence. Víme pouze to, že přišlo ze Zlína. Museli jsme stáhnout z webu všechny informace o vnitřním užití. Ale bylo nám líto, aby se k lidem nedostaly těžce získané vědomosti a zkušenosti. Proto jsme založili nové stránky, které měly za úkol pouze informovat bez zjevné vazby na náš produkt. Ale protože neradi podvádíme, dalo se lehce zjistit, že oba weby patří nám. Netrvalo dlouho a přišla žaloba za skrytou reklamu. I tento web jsme museli zrušit. A důvod tabuizace?  Možná je to proto, že je dost obtížné kontrolovat kvalitu prodávaného produktu a je pouze na cti jednotlivých výrobců, zda jejich produkt obsahuje deklarovanou velikost částic a je stabilní v čase.

Na obrázku je stromečková struktura nanočástic stříbra. Tato struktura vzniká na elektrodách při nesprávné výrobě. Uvolněný stromeček (dendrid) může být problémem i  v jinak kvalitním produktu. Pro účely fotografie byl jako elektroda použit stříbrný drát o průměru 0,3mm. Aby bylo možné jev sledovat optickým mikroskopem, byl několikanásobně překročen doporučený proud.

dendrity

Od kdy je vlastně vnitřní používání koloidního stříbra v ČR zakázáno? Vnější používání kosmetiky s koloidního stříbra zakázáno není? Můžete nás uvést do této problematiky?

První zákaz přišel v roce 2006, kdy bylo koloidní stříbro zakázáno uvádět jako lék. V roce 2008 už bylo zakázáno i jako potravinový doplněk a korunu tomu nasadila EU v roce 2010, která plošně zakázala koloidní stříbro deklarovat pro vnitřní užití. Důvod – jedná se o těžký kov a těžké kovy jsou přece toxické. Kdyby mělo být zakázáno KS pro vnější účely, musely by být zakázány i všechny antiperspiranty. Ty totiž v drtivé většině obsahují nanočástice hliníku, některé dokonce i stříbra. A takový antiperspirant je pro účely zdravotnictví velmi výnosná věc. Zabraňuje totiž tvorbě potu. S potem z těla odchází spousta odpadních látek, a když nemají kudy, v těle se hromadí. Hromadí se tak dlouho, dokud někde nezpůsobí nějaký závažnější problém. Například ekzém. Víte, kolik peněz se vyplýtvá na kortikoidy, které takový ekzém na chvíli schovají, ale nevyléčí? Takto bych mohl pokračovat dál a dál.

Jak je to se zákazem koloidního stříbra v jiných zemích, třeba v USA?

Směrem na východ od Slovenska je používání KS podle našich informací bezproblémové. V USA zatím také, ale posledních zpráv se i tam chystají podobná opatření, jako v EU.

Jedná tedy Vaše firma na hranici zákona prodejem koloidního stříbra? Jaké jsou podmínky a co vše musíte splnit, abyste vůbec mohli koloidního stříbra vyrábět?

Není zakázáno KS vyrábět. Nesmí se pouze prodávat a doporučovat pro vnitřní užití. Když s ním budete například omývat záchodové prkénko, je jeho výroba a prodej naprosto bez problémů. To samozřejmě KS velmi degraduje.

Jak se tedy má koloidní stříbro správně užívat?

Na internetu se běžně uvádí, že nejlepší je vstřebávání stříbra v dutině ústní po předchozím vypláchnutí úst čistou vodou. Stříbro by se mělo ponechat v ústech podle některých pramenů 1 minutu, podle jiných nejméně 3 minuty.  My tvrdíme tak dlouho, dokud je cítit hořkost. Pokud se stříbro nechá v ústech a po té vyplivne, nejedná se o vnitřní užití. Vnitřní užití  je teprve tehdy, pokud stříbro polkneme. Podle našich zákonů nesmíme doporučovat vnitřní užití, takže tuto odpověď si musím nechat pro sebe. Správná odpověď ale může být i taková, že podle studií EPA by dlouhodobě podávaná dávka neměla překročit 5 mikrogramů stříbra na 1 kg hmotnosti, ale krátkodobě lze tuto hranici výrazně překročit. Jiná situace je například při akutním zánětu, kdy se aplikuje co nejdříve a přímo na postiženou oblast bez ohledu na množství. Prostě možností správných odpovědí je více…

Připomíná mi to tak trochu šikanu ze strany státní správy. Koloidní stříbro je přece oproti průmyslově prodávaným i volně dostupným léčivům téměř bez jakýchkoliv vedlejších účinků. Represe ze strany legislativy ČR a EU ztrácí jakékoliv logické opodstatnění a pro jeho bezpečnost a účinnost hovoří nejen tisíciletími ověřená zkušenost, ale i výsledky výzkumů u nás i ve světě.

Selská logika je zřejmě trochu jiná, než státní zájmy.

Nezdá se Vám, že tyto zákazy nahrávají domněnce, že v pozadí tohoto postoje legislativy stojí bezesporu lobby silných nadnárodních farmaceutických společností, které v koloidním stříbru vidí ohrožení pro své komerčně úspěšné a zavedené produkty jako například antibiotika, kterým je koloidní stříbro velkou konkurencí?

Dobře, dotlačila jste mě k odpovědi, které bych se raději vyhnul. Vnímám to jako větší problém, než pouze lobby farmaceutických společností. Podle mého názoru za vším stojí stagnující ekonomika. Dříve ekonomiku rozhýbávaly války, jenomže teď už dlouho žádná pořádná válka nebyla. Farmaceutický průmysl v současnosti vykazuje několikanásobně větší zisky, než průmysl zbrojní. Vypadá to, že pro zachování fungující ekonomiky je potřeba mít co nejvíce nemocných lidí. Máme více důkazů o tom, že je preferována léčba drahá a neúčinná oproti léčbě levné a účinné. A netýká se to pouze koloidního stříbra. Je to smutné. Naštěstí se objevuje stále více lékařů, kteří riskují těžké postihy a jdou proti tomuto trendu. S některými z nich spolupracujeme.

Používá se koloidní stříbro i pro rostliny a zvířata?

Ano, je možné pomocí KS léčit i virové a bakteriální nákazy na rostlinách i na zvířatech. Léčili jsme akvarijní rybičky, psy, kočky, želvy, papoušky a dokonce i koně. Z koně máme radost největší. Je to krásný lesklý černý hřebec a hrozilo mu utracení. Dnes spokojeně běhá.

KSkůn

Foto: archív Petra Švandy

 

Co Vaše firma kromě koloidního stříbra ještě nabízí? Jak dlouhou máte tradici na našem trhu?

První naše pokusy s koloidním stříbrem začaly někdy v roce 2000, původně pro soukromé účely. Na trh jsme vstoupili až v roce 2010, když se nám podařilo s velikostí částic dostat na světovou špičku.

Abychom zůstali věrni našemu jménu „Antibakterin“, prodáváme především prostředky, které bojují proti patogenním mikroorganizmům a to na přírodní bázi. Kromě koloidního stříbra je to potravinářský peroxid vodíku, který má velmi silné účinky, ale ne do hloubky, protože se velice rychle rozkládá. Dále jsou to generátory ozónu a antibakteriální sprchové nástavce.

Na závěr si dovolím jeden latinský aforismus. Natura sanat, medicus curat – Lékař léčí, příroda uzdravuje.

Za firmu Antibakterin na otázky Ostravského Journalu odpovídal Ing. Petr Švanda. Více informací na webu Antibakterinu: www.antibakterin.cz

V případě dalších dotazů týkajících se koloidního stříbra pište na email firmy:  antibakterin@email.cz.

Zpět